STANOVENÍ DIAGNÓZY a LÉKAŘSKÁ VYŠETŘENÍ

Diagnóza epilepsie se stanoví na základě popisu záchvatů a řady vyšetření. Příčiny a druh epilepsie musí být důkladně prozkoumány a definovány, aby mohla být zahájena správná léčba.

POPIS ZÁCHVATU

Při podezření na epilepsii potřebuje lékař získat co nejpřesnější popis záchvatu. Obvykle tento popis může poskytnout člen rodiny nebo někdo blízký, kdo byl svědkem situace. V dnešní době se často používají videa, která se snadno dají natočit i mobilním telefonem. Praktický lékař či pediatr může pacienta odeslat k neurologovi nebo dětskému neurologovi. Specialista pacienta vyšetří a položí mu otázky týkající se jeho osobní i rodinné anamnézy.

Poté zpravidla proběhnou dvě důležitá vyšetření: elektroencefalogram a magnetická rezonance.

Elektroencefalogram (EEG)

EEG zaznamená elektrickou aktivitu mozku pomocí elektrod, které se rozmístí na pokožce hlavy. Jedná se o bezpečné a zcela bezbolestné vyšetření, Elektrody mohou odhalit abnormální, tj. nadměrně aktivní aktivitu. Jde o zásadní vyšetření, protože podezření na epilepsii lze pomocí EEG většinou potvrdit a zároveň podle křivky záznamu určit typ epilepsie. V určitých případech mají pacienti s epilepsií normální EEG a je zapotřebí další vyšetření.

Magnetická rezonance (MRI)

V některých případech pacient podstoupí také vyšetření MRI (magnetická rezonance). Tato vyšetření jsou nebolestivá, jsou bezpečná a provádí je radiolog. Je pořízena řada fotografií mozku (po sobě jdoucí nasnímané řezy mozkem), které jsou mapovány počítačem. Tyto testy pomáhají specialistům určit možné strukturální ohnisko záchvatů.

V některých případech se provádí další vyšetření:

Video monitorování EEG

V případě nejasné diagnózy lze provádět permanentní videomonitoring v kombinaci s EEG. Během tohoto vyšetření se zaznamenávají všechny proběhlé záchvaty, které pak lékaři vyhodnotí.