2. Evropský den epilepsie

13. února 2012 proběhl 2. Evropský den epilepsie a toto jsou ohlasy na různé aktivity s ním spojené, o kterých bychom Vás rádi informovali.

Zdroj: www.ordinace.cz

Vhodná léčba může udržet většinu epileptiků bez záchvatu

12. února 2012, MUDr. Jana Zárubová | přečteno: 63x

K epilepsii můžete přijít po úrazu a poškození mozku, po mrtvici, v souvislosti s nádory v mozku, ale i geneticky. V současné době jí trpí asi sedmdesát tisíc lidí v republice – od dětí až po seniory. Oproti letům minulým mají tu výhodu, že jim lékaři mohou vybrat léky „na míru“ a sedmdesát procent pacientů žije zcela bez záchvatů.

Epilepsií a epileptických syndromů je známo kolem 40 druhů a mohou se navzájem zásadně lišit. Zatímco někdy se jedná o onemocnění vázané pouze na určité věkové období, svým průběhem pacienta neohrožuje a někdy ani není třeba je léčit, jindy se může jednat o katastrofické devastující onemocnění, které vede k poškození mozku, mentální retardaci a závislosti pacienta na péči okolí. Základní rozdělení příčin vzniku epilepsie je:

• Genetická (např. juvenilní myoklonická epilepsie).

• Mozek byl poškozen jiným onemocněním a epilepsie vzniká jako následek (např. po poranění mozku s rozdrcením části mozkové tkáně nebo vrozené vývojové anomálie mozku).

• Zjevná příčina není zřejmá, u některých pacientů jsou v anamnéze údaje, které jsou častěji spojené se vznikem epilepsie v průběhu života, např. přidušení při porodu, křeče při horečkách v kojeneckém a batolecím věku.

Zásadní pro léčbu je správná diagnóza

Pokud epilepsie u jedince vznikne, je zcela zásadní správná diagnóza. Klademe si přitom tři základní otázky:

• Opravdu se jedná o epilepsii?

• Jakým typem záchvatů se projevuje?

• O jaký druh epilepsie se jedná?

Druhým velmi důležitým krokem je výběr léčby, vysvětlení jak správně s epilepsií žít, čeho se vyvarovat.

Pokud jsou dvě výše uvedené podmínky splněny, bude sedmdesát procent pacientů bez záchvatů a mohou žít život bez významnějších omezení. Třicet procent pacientů má průběh onemocnění komplikovanější a u některých se nikdy nepodaří dosáhnout bezzáchvatovosti.

Základní léčbou epilepsie jsou léky, tzv. antiepileptika, kterých je v současné době na trhu kolem 20 a lékař vybírá pacientovi lék tzv. „na míru“. V případě, že farmakologická léčba selže, je pro některé pacienty možná cesta operační, chronickou stimulací bloudivého nervu, nebo ketogenní dietou.

Důležitá je životospráva. Pacient má užívat léky pravidelně, v určených intervalech, bez vynechání, omezit nebo zcela abstinovat alkohol, vyvarovat se spánkové deprivace. Na průběh onemocnění má vliv i celkové rozpoložení pacienta, psychická rovnováha, sociální začlenění a další faktory.

Řada dalších informací o epilepsii je zdarma ke stažení na www.epistop.cz nebo www.clpe.cz.

Hledáme lék pro každého pacienta

V posledních 20 letech bylo uvedeno na trh řada nových léků a stále jsou další vyvíjeny. Umožňuje to tzv. personalizovanou medicínu, tedy aby lékař volil nejvhodnější lék pro daného pacienta, který bude dostatečně účinný a zároveň ho nebude ohrožovat nežádoucími vedlejšími účinky. Za nejdůležitější v tomto směru považuji zkušenost lékaře v epileptologii. Odborná lékařská společnost, Česká liga proti epilepsii, dlouhodobě buduje v ČR systém tzv. diferencované péče o pacienty s epilepsií. V rámci tohoto systému vznikají, a doufejme, budou brzy i legislativně ukotvena, speciální centra pro léčení epilepsie. Řada lékařů epileptologů už se proškolila. Pacienti s epilepsií, kteří mají záchvaty i přes léčbu, by se měli na tyto specialisty obrátit.

Celosvětově je velká pozornost věnována genetice u epilepsií. Jsou hledány mutace genů, zodpovědné za určité epileptické syndromy, ale i individuální metabolizmus antiepileptik. Nalezení jedné genové mutace zabránilo podávání určitého antiepileptika pacientům, pro které by představovalo ohrožení zdraví. Lze očekávat, že v budoucnu budou mít lékaři ještě více nástrojů jak epilepsii dostat pod kontrolu bez toho, že by byli pacienti zatěžováni jejími nežádoucími vedlejšími účinky.

Kromě vývoje na poli farmakologie a genetiky se rozvíjí také technologie, které by umožnily pomocí mikročipu kontinuálně sledovat mozkovou aktivitu a ve chvíli, kdyby se mozek chystal k epileptickému záchvatu, by byly schopné vyslat impuls, který by záchvat zastavil.

V září 2011 byl učiněn významný krok ke zlepšení výzkumu a péče o lidi s epilepsií v rámci EU. Dostatečné množství europoslanců podepsalo deklaraci, která zařadila epilepsii mezi zdravotní priority EU.

V roce 2012 podruhé upozorňuje na problémy lidí s epilepsií Evropský den epilepsie, který připadl na 13. února.

autor: MUDr. Jana Zárubová , Thomayerova nemocnice Praha

Zdroj: mediafax

Epileptici se při léčbě své nemoci mohou spolehnout i na speciální dietu

Pacientům s epilepsií může pomoci ke zlepšení zdravotního stavu i speciální dieta, upozorňují lékaři z pražské Thomayerovy nemocnice. (Ilustrační foto: © Mediafaxfoto.cz)

• SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Pražské nemocnice Na Bulovce a Thomayerova nebudou od příštího roku fakultní

Ředitel pražské Thomayerovy nemocnice se neobává ztráty statusu

V Plzni zloděj okradl ženu ve chvíli, kdy prodělala epileptický záchvat

Česko se o děti po úrazech stará dobře, péči zlepší nový registr dětských úrazů

Thomayerova nemocnice v Praze zatím nedostala peníze na navýšení platů lékařům

[1] [0] [0]

PRAHA / 18:13, 13. 02. 2012

Pacientům s epilepsií může pomoci ke zlepšení zdravotního stavu i speciální dieta, upozorňují lékaři z pražské Thomayerovy nemocnice. Agenturu Mediafax o tom v pondělí informovala mluvčí zařízení Martina Štanclová.

„Jedná se o ketogenní dietu, která se vyznačuje vysokým podílem tuků a výrazně omezeným přísunem cukrů při zajištění odpovídajícího příjmu nezbytných bílkovin,“ popsala Štanclová. Dodala, že více než u poloviny pacientů se po třech měsících dodržování této diety snížila četnost epileptických záchvatů nejméně o polovinu. U skoro třetiny pacientů je její efekt natolik výrazný, že frekvence záchvatů klesne o 90 procent a více.

Většina pacientů ketogenní dietu dobře a dlouhodobě snáší, její účinnost a bezpečnost byla prokázána v mnoha klinických studiích.

Před započetím diety je potřeba dospělého pacienta nebo rodiče nemocného dítěte důkladně poučit o tom, jak se dieta zahajuje, jaké je její vedení a podat informace o možných rizicích. Nesmí chybět ani podrobné interní a neurologické vyšetření.

„Ketogenní dieta je sestavena individuálně pro každého pacienta. Jsou zohledněny základní nutriční požadavky organismu a dodržen princip diety – tedy vysoký obsah tuků, velmi omezený příjem sacharidů a dostatečný příjem bílkovin,“ popsala princip diety Klára Brožová z Oddělení dětské neurologie.

„Epilepsie je vážné, časté, chronické neurologické onemocnění, které se projevuje záchvaty. Epilepsií je mnoho druhů, liší se typem záchvatů, věkem vzniku, reakcí na léčbu,“ popsala Jana Zárubová z Centra pro epileptologii a epileptochirurgii v Thomayerově nemocnici.

Některé druhy epilepsie jsou geneticky podmíněné, jindy je epilepsie důsledkem poškození mozku z jiných příčin (poranění, cévní mozkové příhody, nádory a další). Epilepsie nejčastěji začíná u dětí a seniorů, ale může postihnout kohokoliv, v jakémkoli věku. Epilepsie ovlivňuje nejen zdraví, ale i nezávislost, možnosti vzdělání a zaměstnání, mobilitu a soukromé vztahy.

V Evropě žije s epilepsií šest miliónů lidí a z toho v České republice asi 70 000 lidí. U jedné třetiny z nich není schopna současná léčba dosáhnout bezzáchvatovosti.

Podle primáře Oddělení dětské neurologie Jana Hadače, i přes pokroky v léčbě epilepsie zůstává asi 20 až 30 procent pacientů, u kterých nezabírá podávání antiepileptik. Jen u menší části z nich připadá v úvahu chirurgické řešení.

„V posledních letech se proto zvyšuje zájem o ketogenní dietu, která byla k léčbě epilepsie u dospělých i dětí doporučována už ve 20. letech minulého století. Dříve byla tato dieta považována za alternativní léčebný postup „poslední volby“, v současnosti je u některých epilepsií doporučována již po selhání dvou nebo tří antiepileptik,“ popsal Hadač.

Zuzana Fojčíková

Zdroj: tyden.cz

Jídlem ke zdraví

Epileptikům může pomoci dieta, dokáže snížit počet záchvatů

13.02.2012 17:04

U lidí s epilepsií se daří výrazně snížit počet záchvatů, když dodržují speciální dietu. Při ní mají ve stravě hodně tuku, málo cukru a potřebné množství bílkovin. U příležitosti druhého Evropského dne epilepsie to potvrdila lékařka oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice Klára Brožová. V Evropě žije s epilepsií šest milionů lidí, v Česku asi 70 tisíc.

„Po třech měsících diety u více než poloviny nemocných klesl počet epileptických záchvatů nejméně o polovinu. Téměř u třetiny byl efekt natolik výrazný, že množství záchvatů kleslo o 90 procent a více,“ uvedla.

Zájem o takzvanou ketogenní dietu stoupá podle primáře oddělení dětské neurologie Jana Hadače hlavně v posledních letech. Ve dvacátých letech 20. století byla doporučována jako alternativní postup. V současnosti je u některých typů epilepsie doporučována už po selhání dvou nebo tří antiepileptik.

Před zahájením diety je pacient, v případě dětí jeho rodiče, poučen o tom, jak má být dieta zahájena a vedena a jaká jsou rizika. Pacient projde podrobným interním a neurologickým vyšetřením. „Ketogenní dieta je sestavena individuálně pro každého pacienta. Jsou zohledněny základní nutriční požadavky organismu,“ zdůraznila Brožová.

Například pro pětiletého chlapce s váhou 19 kilogramů vypadá dietní jídelníček tak, že k snídani dostane jogurt s ovocem a kokosem, k svačině jablko se smetanou, k obědu kuřecí vývar se zavářkou, k odpolední svačině rajčata se smetanovým sýrem a k večeři ořechové pusinky se smetanovým koktejlem. K tomu musí dostávat vitaminy, minerály a stopové prvky.

Více o epilepsii:

Epilepsie je chronické neurologické onemocnění, které se projevuje záchvaty. Epilepsie je více druhů, některá je geneticky podmíněna, jiná vzniká po poranění mozku, mozkové mrtvici či nádorovém onemocnění mozku. Epilepsie se může objevit v každém věku, nejčastěji u dětí a seniorů. Ovlivňuje zdraví, možnost vzdělání a zaměstnání, soběstačnost i vztahy. Další informace na webech občanského sdružení EpiStop, www.epistop.cz, a České ligy proti epilepsii, www.clpe.cz.

Lékaři předepisují proti záchvatům bůček a šlehačku

Zdroj: Mladá fronta Dnes

Datum vydání: 14. 2. 2012

Název: Lékaři předepisují proti záchvatům bůček a šlehačku

Odkaz: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp

Ročník: 23

Číslo: 38

Strana: 1

Rubrika: Titulní strana

Oblast: Celostátní deníky

PRAHA Tučné vepřové a špek jsou ideálním jídlem, jídelníček je třeba postavit z devadesáti procent na tucích. Toto doporučení rozhodně neodpovídá zásadám zdravé výživy. Ale podle zkušenosti lékařů z dětské neurologie v pražské Thomayerově nemocnici jde o dietu, která pomáhá dětem s epilepsií.

Principem takzvané ketogenní diety je omezit všechny cukry, minimalizovat příjem bílkovin a založit jídelníček právě na tucích. „Dieta popírá principy zdravé výživy, ale opravdu zabírá. I když pořád nevíme proč. Na zázraky nevěřím, ale tohle podle mě zázrak je,“ říká lékařka Klára Brožová, která s pomocí nutričních sester sestavuje dětem s epilepsií jídelníček plný másla, sádla, smetany, šlehačky nebo ořechů. U některých záchvaty postupně zcela zmizí. » Více na str. A5

Máslo, sádlo nebo šlehačka. I to může být lék na epilepsii

Zdroj: Mladá fronta Dnes

Datum vydání: 14. 2. 2012

Název: Máslo, sádlo nebo šlehačka. I to může být lék na epilepsii

Odkaz: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp

Ročník: 23

Číslo: 38

Strana: 5

Autor: Magdalena Nová

Rubrika: Z domova

Oblast: Celostátní deníky

V Thomayerově nemocnici léčí epileptiky dietou plnou tuků

PRAHA Ještě týden před třetími narozeninami byl Tomáš zdravé batole. Pak ho dohnal první epileptický záchvat. O třetích narozeninách přišel další a potom už to šlo ráz na ráz.

„Nejprve se záchvaty objevovaly denně, pak jich bylo několik desítek ve dne i v noci, přidávaly se nové a nové typy. Byli jsme prakticky pořád v nemocnici a každé propuštění stejně skončilo v sanitce,“ líčí Hana Šístková začátek roku 2010, kdy musela sledovat, jak jí těžká epilepsie ničí syna.

Navíc nic nepomáhalo.

Léky nezabíraly, některé chřadnoucímu batoleti spíš ublížily.

„Tomáš skončil v nemocnici, čtyřiadvacet hodin dostával sedativa,“ vypráví Šístková. Nakonec se podařilo najít pomoc, byť na první pohled drastickou.

Lékaři na oddělení dětské neurologie v pražské Thomayerově nemocnici navrhli Haně Šístkové, aby Tomáš vyzkoušel takzvanou ketogenní dietu. Ta zní dost nezvykle. Sladkosti, limonády i hojnost ovoce musí pryč, přednost má tučné vepřové a špek, zvlášť se musí dodávat i vitaminy, minerály a stopové prvky. „Někteří rodiče to vzdají, připadá jim to kruté, ale skoro dva roky, co je Tomáš na téhle dietě, u něj záchvaty v podstatě zmizely,“ tvrdí Šístková.

„Neměli jsme ani na výběr, byla to naše poslední naděje. A Tomášovi zachránila život,“ děkuje dnes Šístková lékařce Kláře Brožové, která stejným způsobem léčí dalších šest dětských pacientů, kteří na tradiční léčbu léky nereagují.

Prudká změna sice nenastala hned, po dvou měsících ovšem dítě viditelně pookřálo – a hlavně zmizely záchvaty, které tolik ničily Tomášovo zdraví. „Dnes může třeba sám spát v pokoji. To by bylo dřív nemyslitelné,“ přibližuje rozdíl matka.

Léčba však skutečně drasticky zasáhne do životosprávy. Nejdřív je třeba organismus několik dní vyhladovět a pak ho sytit téměř výhradně tukem. „Tělo ho začne štěpit a tvořit aceton. Právě ten blokuje záchvaty,“ popisuje princip diety lékařka Jana Zárubová z neurologické kliniky Thomayerovy nemocnice v Praze.

Protože aceton jinak tělu výrazně škodí, stejně jako mu neprospívá nadbytek tuků, není možné držet ketogenní dietu donekonečna. „Dieta nikdy netrvá déle než dva roky, i když se zatím žádné vedlejší účinky neobjevily,“ rekapituluje Zárubová, která chce takot vyléčit i jednu dospělou pacientku.

V Česku žije přibližně 70 tisíc nemocných epilepsií. Většina se léčí medikamenty, pomoci může také operace.

—

„Dieta rozhodně popírá principy zdravé výživy, ale zabírá. I když pořád nevíme proč.“ Klára Brožová lékařka Krčské nem.

Zdroj: idnes.cz

Lékaři oprašují starou léčbu epilepsie, pacientům doporučují tučná jídla

brm 13. února 2012 20:02

Na epilepsii tukem. Tak by se dala shrnout staronová léčba, kterou představili lékaři z Thomayerovy nemocnice. V rámci takzvané ketogenní diety pacienti dodržují speciální jídelníček složený z potravin s vysokým podílem tuků a bílkovin. U více než poloviny z nich se po třech měsících dodržování snížila četnost epileptických záchvatů nejméně o polovinu.

S epilepsií se podle lékařů z Thomayerovy nemocnice dá bojovat i „tukovou“ dietou. | foto: isifa

I přes pokroky v léčbě epilepsie zůstává pořád 20 až 30 procent pacientů, u kterých nezabírá podávání antiepileptik. Jen u menší části z nich připadá v úvahu chirurgické řešení.

Vzorový jídelníček

pro pětiletého chlapce s váhou 19 kilogramů

Snídaně – jogurt s ovocem a kokosem

Svačina – jablko se smetanou

Oběd – kuřecí vývar se zavářkou

Svačina – rajčata se smetanovým sýrem

Večeře – ořechové pusinky se smetanovým koktejlem

V posledních letech se proto zvyšuje zájem o ketogenní dietu, která byla k léčbě epilepsie u dospělých i dětí doporučována už ve 20. letech minulého století. Lékaři Thomayerovy nemocnice ji představili jako léčebnou metodu na tiskové konferenci uspořádané v pondělí k mezinárodnímu dni epilepsie.

„Dříve byla tato dieta považována za alternativní léčebný postup ‚poslední volby‘, v současnosti je u některých epilepsií doporučována již po selhání dvou nebo tří antiepileptik,“ uvádí nemocnice v tiskové zprávě.

Většina pacientů ketogenní dietu dobře a dlouhodobě snáší, její účinnost a bezpečnost byla podle lékařů prokázána v mnoha klinických studiích. Více než polovina pacientů, která dietu dodržovala tři měsíce, zaznamenala pokles záchvatů až o polovinu. U skoro třetiny pacientů klesly frekvence záchvatů až o 90 procent a více.

Pacient musí jíst hodně tuků a bílkovin, omezit sacharidy

Před zahájením diety je ale potřeba nechat se odborně vyšetřit. Lékaři pacienta poučí o tom, jak se dieta zahajuje a správně dodržuje a informují je o možných rizicích.

V České republice trpí epilepsií asi 70 tisíc lidí, v celé Evropě je 6 milionů nemocných. Je to chronické neurologické onemocnění, které se projevuje záchvaty. Epilepsie nejčastěji začíná u dětí a seniorů, ale může postihnout kohokoli a v jakémkoli věku. Ovlivňuje nejen zdraví, ale i nezávislost, možnosti vzdělání a zaměstnání, mobilitu a soukromé vztahy.

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/epilepsii-pomaha-lecit-specialni-dieta-slozena-z-tuku-a-bilkovin-pxk-/domaci.aspx?c=A120213_194718_domaci_brm

Stop záchvatům. Na epilepsii funguje dieta

Zdroj: Pražský deník

Datum vydání: 14. 2. 2012

Název: Stop záchvatům. Na epilepsii funguje dieta

Odkaz: http://www.prazsky.denik.cz/

Ročník: 7

Číslo: 38

Strana: 12

Autor: mk

Rubrika: Česká republika

Oblast: Regionální deníky – Praha

Praha – Někdy pěna u úst a ztráta vědomí, jindy tiky a nesmyslná činnost. Epilepsie může mít různou podobu. A u téměř třetiny nemocných navzdory pokrokům v medicíně léky nezabírají. Některým ještě může pomoci odstranění mozkové tkáně, která záchvaty způsobuje. Zbytek má smůlu.

Pokud ovšem nenavštíví pražskou Thomayerovu nemocnici, kde pacienty jako jediní v Česku léčí jídlem.

„Ketogenní dieta založená na vysokém podílu tuků snižuje po třech měsících u poloviny pacientů frekvenci záchvatů o více než padesát procent. U třetiny je efekt tak výrazný, že záchvatů ubude o více než 90 procent,“ představila výsledky studie při včerejším Evropském dni epilepsie lékařka Klára Brožová z krčské nemocnice.

Deset až patnáct procent lidí se díky jídelníčku, který 90 procent energie zajišťuje tělu tuky, zbaví epileptických záchvatů docela.

Před započetím diety ale nesmí chybět podrobné vyšetření. „Dieta je sestavena individuálně pro každého pacienta. Jsou zohledněny základní nutriční požadavky organismu a dodržen princip diety – tedy vysoký obsah tuků, velmi omezený příjem sacharidů a dostatečný příjem bílkovin,“ popisuje princip Klára Brožová. V Evropě je šest milionů lidí, kterým epilepsie ztrpčuje život. Asi 70 tisíc pacientů žije v Česku. Pouhá třetina se ovšem díky lékům zcela zbaví záchvatů.

Menu pro pacienty Jídelníček pro pětiletého chlapce s váhou 19 kilogramů: k Snídaně: jogurt s ovocem a kokosem k Svačina: jablko se smetanou k Oběd: kuřecí vývar se zavářkou k Svačina: rajčata se smetanovým sýrem k Večeře: ořechové pusinky se smetanovým koktejlem Čokoládová pochoutka 3 g kávového prášku 10 g másla 2 g slunečnicového oleje 2 g slunečnicových semínek 6 g mletých paraořechů 6 g makadamových ořechů sladidlo Energie: 220 kcal Změklé máslo a ostatní ingredience smícháme dohromady. Hmotou potáhneme pečicí papír, zmrazíme a rozlámeme na kousky. Skladujeme v mrazáku. Zdroj: Thomayerova nemocnice

U epileptiků se daří dietou výrazně snížit počet záchvatů

Zdroj: ČTK

Datum vydání: 13. 2. 2012

Název: U epileptiků se daří dietou výrazně snížit počet záchvatů

Autor: nam

Rubrika: Zdravotnictví

Oblast: Agentury

Praha 13. února (ČTK) – U lidí s epilepsií se daří výrazně snížit počet záchvatů, když dodržují speciální dietu. Při ní mají ve stravě hodně tuku, málo cukru a potřebné množství bílkovin. Novinářům to u příležitosti dnešního druhého Evropského dne epilepsie řekla lékařka oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice Klára Brožová. V Evropě žije s epilepsií šest miliónů lidí, v Česku asi 70.000.

Například pro pětiletého chlapce s váhou 19 kilogramů vypadá dietní jídelníček tak, že k snídani dostane jogurt s ovocem a kokosem, ke svačině jablko se smetanou, k obědu kuřecí vývar se zavářkou, k odpolední svačině rajčata se smetanovým sýrem a k večeři ořechové pusinky se smetanovým koktejlem. K tomu musí dostávat vitamíny, minerály a stopové prvky.

Epilepsie je chronické neurologické onemocnění, které se projevuje záchvaty. Epilepsií je více druhů, některé jsou geneticky podmíněné, jiné vznikají po poranění mozku, mozkové mrtvici či nádorovém onemocnění mozku. Epilepsie se může objevit v každém věku, nejčastěji u dětí a seniorů. Ovlivňuje zdraví, možnost vzdělání a zaměstnání, soběstačnost i vztahy. Další informace na webech občanského sdružení EpiStop www.epistop.cz a České ligy proti epilepsii www.clpe.cz.

nam rot

zdroj: www.magazin.ceskenoviny.cz

U epileptiků se daří dietou výrazně snížit počet záchvatů

vydáno: 13.02.2012, 13:05 | aktualizace: 13.02.2012 13:07

Praha – U lidí s epilepsií se daří výrazně snížit počet záchvatů, když dodržují speciální dietu. Při ní mají ve stravě hodně tuku, málo cukru a potřebné množství bílkovin. Novinářům to u příležitosti dnešního druhého Evropského dne epilepsie řekla lékařka oddělení dětské neurologie Thomayerovy nemocnice Klára Brožová. V Evropě žije s epilepsií šest miliónů lidí, v Česku asi 70.000.

Reklama

Autor: ČTK

www.ctk.cz

Zdroj: iporadna.cz

U epileptiků se daří dietou výrazně snížit počet záchvatů

ČTK, 13. 02. 2012 15:26

nam rot

U příležitosti Evropského dne epilepsie představila dnes Thomayerova nemocnice v Praze novinku v léčbě

Zdroj: TV Metropol

Datum vydání: 13. 2. 2012

Název: U příležitosti Evropského dne epilepsie představila dnes Thomayerova nemocnice v Praze novinku v léčbě

Moderátor: Petra SLANCOVÁ

Relace: Zprávy 20:00

Čas vysílání: 20:07:33

Rozsah: 00:03:48

Hosté: Jana ZÁRUBOVÁ, Klára BROŽOVÁ

Pořadí: 7

Oblast: Televize

Petra SLANCOVÁ, moderátorka:

U příležitosti Evropského dne epilepsie představila dnes Thomayerova nemocnice v Praze novinku v léčbě. A tou je takzvaná ketogenní dieta, která má usnadnit život lidem s epilepsií.

redaktor:

Epilepsie je vážné chronické neurologické onemocnění, které se projevuje záchvaty. Epilepsií je několik desítek druhů, liší se typem záchvatu, věkem vzniku a také reakcí na léčbu. V Evropě žije s epilepsií 6 milionů lidí. V České republice je to pak několik desítek tisíc lidí s tímto onemocněním.

Jana ZÁRUBOVÁ, epileptoložka Neurologická klinika TN:

V České republice žije kolem 70 tisíc pacientů s epilepsií a ta závažnost je velmi různá. Jsou epilepsie, které jsou svým průběhem zcela neškodné a můžou se projevovat záchvaty třeba, které jsou jenom ve spánku a i bez léčby to onemocnění samo končí, ale jsou epilepsie katastrofické, kdy těch záchvatů je celá řada a poškozují mozek, vedou k mentální retardaci a k devastaci toho pacienta. A pak jsou epilepsie, se kterými ti lidé žijí a my je potkáváme na ulici a ani nevíme, že mají epilepsii.

redaktor:

Lidé, kteří trpí epilepsií, jsou k nerozeznání od zdravých do doby, než je postihne záchvat. Ten se může projevovat různou intenzitou. Může jít o nepatrný nebo naopak velmi silný záchvat. Kvůli jejich neočekávanosti mají ale lidé s epilepsií často problémy s předsudky svého okolí.

Jana ZÁRUBOVÁ, epileptoložka Neurologická klinika TN:

Lidé se bojí epilepsie, bojí se hlavně epileptických záchvatů. Ti, kteří se s tím nikdy nesetkali nebo epileptický záchvat nikdy neviděli a vidí ho poprvé v životě, tak je to velmi velký epileptický záchvat, tak je to velmi dramatická situace, kdy laik může mít pocit, že ten člověk mu umírá před očima a že se dusí a velmi často nechtějí potom lidé, kteří epilepsií nemají, být s takovou situací znovu konfrontováni. Zaměstnavatelé mají obavu, že když by zaměstnali člověka s epilepsií a on dostal záchvat, že třeba se poraní, že potom bude chtít nějaké náhrady, nějaké zdravotní újmy a je to velmi složité.

redaktor:

Epilepsie se v současnosti léčí pomocí dvaceti druhů antiepileptik. Stává se ale, že u některých pacientů nemusí zabírat. V tom případě se dá s nemocí bojovat pomocí ketogenní diety, kterou nově zavádí do své léčby Thomayerova nemocnice.

Klára BROŽOVÁ, lékařka Odd. dětské neurologie TN:

Je to dieta s vysokým obsahem tuků, přiměřeným příjmem bílkovin, který tělo potřebuje a velmi omezeným množstvím cukru v tý potravě. Když máte rád slaninu, šlehačku a minimum zeleniny a vůbec žádné těstoviny, tak je to dieta pro vás. Při téhle dietě vlastně tělo používá jako energii ne cukry nebo glukózu, ale používá vlastně tuky. A který se metabolizuje na takzvaný ketony a mozek používá jako energii ketony. Za normálních okolností používá jenom glukózu.

redaktor:

Ketogenní dieta se začala používat už ve dvacátých letech dvacátého století. V té době byla považována za alternativní léčebný postup poslední volby. V současnosti je ale u některých epilepsií doporučována už po selhání dvou až tří antiepileptik.

Klára BROŽOVÁ, lékařka Odd. dětské neurologie TN:

Je to dieta určená tedy pro pacienty, kteří mají epilepsii, která nefunguje na léky, není to pro každýho pacienta. Tehdy to bylo jako, jako novinka, kterou dobře ti pacienti snášeli, ale pak se postupně začaly objevovat nový antiepilektika a čekali jsme, že, že ty léky zaberou tak, aby bylo co nejvíc pacientů kompenzovaných, ale nebyla to pravda, takže teďka jsme vlastně jakoby to znovu jakoby vytáhli na světlo boží.

redaktor:

Ketogenní dieta je sestavena individuálně pro každého pacienta. Při tom jsou zohledněny základní nutriční požadavky organismu. Dodržen musí být také princip diety, tedy vysoký obsah tuků, omezený příjem sacharidů a dostatek bílkovin.