EPILEPTICKÉ ZÁCHVATY
JAKÉ TYPY ZÁCHVATŮ EXISTUJÍ?
Druhy záchvatů se liší podle toho, které části mozku se podílejí na jeho vzniku. U jednoho se může projevit ztrátou vědomí, upadnutím a záškuby celého těla. U druhého je to zvláštní mravenčení nebo zvuky, které slyší. Mezi epileptické záchvaty patří i tzv. absence, kdy se člověk a často dítě na krátkou dobu dívá do prázdna a prostě nereaguje.
V současnosti se používá klasifikace z roku 2017, kterou vydala Mezinárodní liga proti epilepsii.
FOKÁLNÍ NEBOLI LOŽISKOVÉ ZÁCHVATY
Fokální záchvat může nastat ve velmi malé oblasti mozku. V závislosti na tom, kde se nachází jeho ohnisko, se také různě projeví, např. záškuby, smyslové zážitky, vidění skvrn nebo záblesky...
Fokální záchvaty mohou být velmi různé.
Když je porucha v mozku omezena na jeho malou část, osoba zůstává při vědomí a může popsat příznaky, např. záškuby v ruce nebo noze, mravenčení, záblesky světla, zvláštní chuť. Někteří lidé tomu říkají „aura“ nebo nástup záchvatu, kdy zůstávají normálně při vědomí.
Když se záchvat rozšíří o dále nebo začne naráz ve větší části mozku, vědomí je ve větší či menší míře narušeno. Příznaky jsou rozmanitější. Může se objevit zmatenost, automatismy jako žvýkání, polykání, chození dokola apod. Záchvat trvá většinou pár minut. Plné vědomí se postupně vrací a obvykle pak člověk může pokračovat ve svých aktivitách.
Místo v mozku, kde se porucha vyskytuje, určuje příznaky během záchvatu:
- v týlním (okcipitálním) laloku jsou to vizuální vjemy (záblesky světla, iluze, halucinace...)
- v temenním (parietálním) laloku se mohou vyskytovat abnormální pocity, jako je mravenčení v určité části těla
- ve spánkovém (temporálním) laloku se mohou vyskytovat sluchové jevy (zvuky) nebo vegetativní vjemy (těsnost v žaludku...), pocity úzkosti, automatismy
- v čelním (prefrontálním) laloku dochází k motorickým jevům; někdy jsou dobře lokalizované, např. záškuby v ruce nebo noze, někdy působí dojmem velkého vzrušení, když jsou doprovázeny prudkými, zmatenými pohyby
GENERALIZOVANÉ ZÁCHVATY
Existuje několik typů generalizovaných záchvatů.
Některé jsou pro přihlížející sotva postřehnutelné, jako například již zmíněné absence, zatímco jiné, velké záchvaty, kterým lékaři říkají tonicko-klonické (dříve také nazývané „grand mal“), nelze přehlédnout a náhodní svědci jsou často otřeseni, pokud na tyto záchvaty nejsou zvyklí.
STATUS EPILEPTICUS
Epileptické záchvaty mohou trvat různě dlouho. Některé trvají pár sekund, jiné pár minut. Většina z nich do několika minut samovolně skončí.
Ojediněle může záchvat přetrvávat déle. Trvá-li velký záchvat, tzv. tonicko-klonický, déle než 5 minut nebo pokud jeden záchvat následuje za druhým, aniž by osoba nabyla vědomí, nazývá se takový stav status epilepticus. Každopádně pokud záchvat do několika minut sám neskončí, nebo krátce po něm následuje další, je třeba volat rychlou záchrannou službu (155).
Některé epileptické záchvaty vypadají efektně a jsou děsivé pro ty, kteří na ně nejsou zvyklí. Obvykle člověk během záchvatu necítí žádnou bolest a někdy si nic nepamatuje. Poté však může člověk trpět bolestí hlavy nebo určitou zmateností, stydět se a potřebuje si odpočinout.
Nečekaný výskyt epileptického záchvatu může zkomplikovat život. V průběhu času dokáží někteří lidé rozpoznat, že se záchvat blíží, a mohou pak přijmout nezbytná opatření.
Některé stavy mohou také epileptické záchvaty pouze připomínat.